Květen 2008

Divné všechno

27. května 2008 v 20:36 | punkate |  my life/people
Divný den. někdy nedokážu ani uvěřit tomu co se mě všechno někdy děje - a v jaké souhře náhod. Už mám doma konečně knihu Zatmění od Stephenie Meyer <3 ale šetřím si jí na čtění do Chorvatska. Nevíte jakou radost mi to dělá, jen jí držet... Zítra píšem z fyziky, z motorů.. Ve čtvrtek z celé literky.. Jak já už potřebuju prázdniny.. A myslím že nejen já.. V pátek nejdu do školy (letiště), a pokud někdo něco zorganizuje tak s Ájkou někam... Ve čtvrtek s Pét'ou na vodnici, možná i s Térou... Všimněte si jak divně píšu.. To bude asi tím že je všechno nějaký..Divný.. Ave

V rychlosti

22. května 2008 v 14:52 | punkate |  my life/people
Tak jsem se konečně dopracovala ke zhlédnutí fotek z Kanárů. Nejsou tak špatné, až mě to překvapilo. Když někdy v mem zivote jeste bude nekdy na to cas je upravit, vybrat nejlepsi a dat je sem, tak.... Tady proste budou. Zatim je tu pusto a prázdno, ale nezlobte se.. Na virtuální život ted' jaksi není čas, je důležitější ten reálný.. Dnešek začal náramně.. Debilním snem a skaženou písemkou začínaje, rozbitým zrcátkem a postříkanou koupelnou konče.. Jsem sice zaneprázdněná školou a lidmi, ale stejně tam v hlavě je to co mě.. nevím jak to vyjádřit, nevím jestli je Trápit zrovna to vhodné slovo, ale definovala bych to asi takto : Dříve jsem se strašně divila, když někdo s někým kamarádil, nebo chodil, nebo jen tak prostě někoho potkal, a potom za určitý čas, je nespojovalo nic jiného než vzpomínky, ale nikdo nechtěl pokračovat (a nic se mezi nima nestalo- žádná hádka).. Pokračovat v té silné budoucnosti,co vypadala tak slibně.. A postupem času kdy tady jsem, pomalu mi to dochází. Poprvé v mém životě to byli všichni lidi které jsem opustila když jsem se stěhovala, pak už toho bylo tolik že už si ani nevybavuji... Chápete? Ani s jedním nejsem v kontaktu.. Na to už jsem si zvykla několikrát.. Ale ted' je to tu nanovo.. Nanovo cítím ten pocit ''co bylo, už není, a nikdy nebude''.. A štve mě to.. Vina není na mojí straně, ale nevím, jak mám udržet ten prchající mizící pocit na to ještě někdy se s určitou osobou setkat.. Je to dlouho, fakt dlouho co jsem to zažívala.. A těd' zase, jen kvůli tomu že jsem byla ve správný čas na správném místě..

Ve škole.

19. května 2008 v 12:29 | punkate |  my light/dreams
A docela solidně jsem se pobavila nad některýma jedincema, který mají asi nějaký problém a musej si ho vylejvat zrovna sem, tak se nedivte že jsem celý článek smazala protože takový spamování tady fakt bejt nemusí.. Poprosila bych nepodepsané jedince (anime,O.O nebo tak nějak) aby zklaply ty svý tlamy a laskavě sem nepsali ty píčoviny na mě i na jiné lidi, fakt už mě to přestává bavit, jestli máte problém, nechoďte sem, blog neslouží k takovejm kravinam jako nadávat přes vzkazy.. Nechápu, fakt nechápu smysl vašeho myšlení..
Ave..

Nálada (-_-)

14. května 2008 v 20:21 | punkate |  my light/dreams
Ráda bych tak něco napsala. Jenže to nejde. V hlavě mám tisíc nápadů na článek. Jenže proč to sem dávat ? Nemám motivaci, nemám důvěru, nemám chut'. Jsem ve snu.....................

Vracím se...

12. května 2008 v 16:03 | punkate |  my life/people
Stýská se mi. Fakt se mi stýská. Nevím po čem. Ale stýská se mi.
Když jsem dnes vykročila do toho všedního,parného,nudného,uhoněného stereotypu života, myslela jsem že omdlím.. Všude lidi, teplo, lidi, shon... To nebylo příjemné.. Takový šok už jsem dlouho nezažila. Povím vám to asi takhle : když jsem už ve škole cítila že se asi proměním něco v hodně malého a uletím pryč (zrovna byla čeština) učitelka jako by mi četla myšlenky se mě zeptala ''Tak jak bylo?'' já ''Dobrý'' (jo tak jsem se v tom okamžiku vyjádřila - líp to nešlo) a ona ''No jo, když se někomu někam nechce,tak pak je to tam hodně dobrý'' a za pravdu jsem jí odpověděla spíš úsměvem než slovy... Protože jak jsem si všimla, opravdu někdy nemá cenu mluvit, protože ostatní cítí to co ve vás je.. Ale to jen tak na okraj.. Plus mám toho fakt moc ted', takže omluvte ospalost blogu a katastrofální stav desingu.. Ale to víte..
Bye

Odlítám

3. května 2008 v 10:32 | punkate |  my life/people
Někdo si oddechne, někdo ne, někdo radši aby to letadlo semnou slitlo... Každopádně dnes ve čtyři jedu na letiště Ruzyně a odlítám na Gran Canaria (blízko Afriky,přesněji jeden z Kanárských ostrovů, minulý rok jsme byli na Lanzarote)... Sama, samotinká s notebookem+mafií, knížkami (Jana Eyrová, Mládí v hajzlu 5, Miluj bližního svého)+ učením, fot'ákem, rodičema.... Takže se tam pokusím přežít. Toto už totiž nezměním, trucovala jsem 3 dny když mi to oznámili, ale jim je to jedno že jsou pro mě důležitější věci na práci třeba se učit nebo tak.. Během tohoto týdne jsem si poslechla XXX různých mp3 jako si asi poslechnu za celý rok, ale alespon jsem zásobovaná. A ještě bych zapoměla na mobil který si beru sebou a budu na něm mít také roaming.. Pokud se tam někdy dostanu na net, tak vám sem něco napíšu přímo z Kanárů.. Čarodky byli nejlibovější,nejlepší, jen možná kdyby nebyly tak krátký... :) Ale my to určitě zopakujem..
Pápá.... (je vidět že na mě ještě nejdou moc chmury, ale ono to přijde, asi tak ...)

Dvě fotky z duatlonu

1. května 2008 v 23:40 | punkate |  my life/people
Tohle mi z celého odpoledne přišlo nejzajímavější :D (prominte kvalitu)>>

Springs photos..

1. května 2008 v 20:03 pictures
=> Omlouvám se že je blog tak v katastrofálním stavu ale nevím čím to je a ted' to pro mě není opravdu důležité...:)
Foek mám ještě hodně, přidám někdy... ;)