Ničívá láska

29. srpna 2007 v 11:29 | punkate |  literature
Na tuhle básničku k zamyšlení jsem narazila na netu, a hezky to vystihuje mou situaci.. Je ale na vás jak to pochopíte vy..
Drtí mou duši, ničí mé tělo,
působit mi bolest se mu zachtělo.
Pomalu umírám, vlastní krev mě dusí,
jsem tak zničená, jeho tělem i duší.
Stlačuje mou hruď, srdce mi puká,
slova u toho vyslovená, bože, ta muka.
Proč to jen dělá ? Proč mě zabíjí ?
Možná si přeju smrt a on to jen vycítil.
Chce mi tedy pomoc ? Zbavit mě utrpení ?
Nebo chce jen vidět mé tělo, ve kterém duše již není ?
Dělá to z lásky ? Nebo je jen vrah ?
Odpověď na to, již brzo budu znát !
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LucY - SB LucY - SB | Web | 24. října 2008 v 12:32 | Reagovat

Proč se mnohem lehčeji píšou smutný básničky?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.